Karlova Studánka je vynikající výchozí místo pro 6 upravených a značených pěších tras v okolí nejvyšší hory Moravy - Pradědu. Nejznámější z nich je „Bílá Opava“, dále pak „Velká kotlina“, „Se skřítkem okolím Pradědu“, „S koprníčkem Keprnickými horami“, „Údolím Lapků z Drakova“ a „Světem horských luk“. Všechny pěší trasy jsou rovněž naučné.
Lázně Karlova Studánka jsou moderní a ojedinělé přebudované lázně uprostřed krásné jesenické přírody. První zmínky o léčivých pramenech jsou z počátku 18.století. Lázně založil nejmladší syn Marie Terezie Maxmilián II. - František v r.1780. Pod lékařským dohledem je lázeňská léčba řízena od roku 1785.
Dnešní název Karlova Studánka lázně získaly v roce 1803 po nejslavnějším habsburském vojevůdci Karlovi, který jako první evropský válečník porazil Napoleona u Aspern v roce 1809. Tradice i klimatická měření o Karlově Studánce dokládají, že je zde nejčistší vzduch ve střední Evropě. Jak by ne, když leží v panenské přírodě na východní straně Pradědu, v údolí horské říčky Bílé Opavy.
Tato horská bystřina, čeřící se ve vodopádech a okolní široké komplexy lesů, naplňují čistý vzduch zdejší přírody (vzdálený od zdrojů znečišťování ovzduší) kyslíkem a zápornými ionty. Pro svoji jedinečnou polohu a léčivé klima je Karlova Studánka ideálním místem nejen pro léčbu pacientů s onemocněním dýchacích cest, ale především pro zájemce o pěší turistiku.
Více na www.k.studanka.cz
Hornický skanzen – Zlatorudné mlýny
V mlýnici Vám bude předvedeno drcení zlaté rudy a při troše štěstí s kousíček zlata můžete odnést domů. Oba dřevěné stroje, zhotovené podle dobových nákresů, jsou poháněny vodními koly, která čerpají energii z původního kanálu. Horský ráz údolí a postavení vodních kol v kaskádě kolmo ke svahu vytvářejí čarokrásné zákoutí. Jako by se zde opravdu čas zastavil. Naučná stezka vás přivede i k místu, "kde voda teče do kopce."
Optický klam je na místě tak silný, že pozorovatel jen stěží pochopí umění dávných zlatokopů. Naučná stezka v okolí Zlatorudných mlýnů vás seznámí o původu a způsobu zpracování zlata. Nahlédnete na místa, kde středověcí kovkopové razili šachty do skal. A snad se vám podaří spatřit bájného pastýře. Ten občas sestupuje z rejvízských hvozdů, aby obhlédl, zdali člověk nakládá s přírodou uvážlivě.
Údolí ztracených štol žije svým životem i dnes. Konalo se zde mistrovství České republiky, Evropy i světa v rýžování zlata. Každoročně zde zlatokopové soutěží o Zlatou pánev starosty města. Jak lze usoudit, historie zde neumlkla, ale žije dál. Na malém kousku země se vrátíte do minulých časů, které ne vždy byly tak bezstarostné jako dnešní. Těžký byl zdejší život. Ale víc bychom už neměli prozrazovat.
Přijeďte a přesvědčte se sami.
