Plast, papír či sklo se dají celkem snadno znovu recyklovat a využít, ale co s obrovskými konstrukcemi vyřazených vlaků a lodí, či dokonce ropnými plošinami? O tom, že vysloužilá monstra nemusí nutně čekat jen na rozebrání či zakopání, přesvědčují tvůrci televizního pořadu Pohřebiště.
Kreativita společně s ekologickým smýšlením přináší nečekané výsledky v podobě unikátních projektů – kdo by si pomyslel, že ze staré ropné plošiny může vzniknout přepychový hotel?
Ropné plošiny
Ropný průmysl patří k nejvýnosnějším byznysům, a tak se stále hledají nová naleziště. Vedle těžby pevninské se ropa získává z příbřežních částí mořského dna. To vyžaduje vybudování ropných plošin monstrózních rozměrů. Ty často dosahují výšky až šest set metrů. Toho využívají zejména pobřežní státy. Jenže co s masivní konstrukcí tyčící se uprostřed moře, když už jsou zásoby ropy zcela vyčerpané? Plošiny, které jsou stavěné tak, aby přečkaly hurikány, ledovce a další přírodní živly, jsou neuvěřitelně pevné a odolné, proto by i samotné rozebrání bylo finančně nákladné. Naštěstí v posledních letech přibývá nápadů, jak využívat tyto plošiny. V Pacifiku byl například vybudován potápěčský rezort Seaventures. Kdysi páchnoucí kovové monstrum se proměnilo v turistickou atrakci, za kterou se sjíždějí milovníci potápění ze všech koutů světa. „Podmořská scenérie v okolí rezortu se řadí k těm nejúžasnějším potápěčským zážitkům díky nádherným korálovým útesům, pestrobarevné fauně a flóře,“ objasňuje nával turistů odborník z pořadu Pohřebiště. Spekuluje se, že úspěšný model by převzalo i 4000 opuštěných vrtných plošin v Mexickém zálivu, což by velmi příznivě ovlivnilo tamní prostředí.
Bioodpad
Nedílnou součástí našeho života je i produkce obrovského množství bioodpadu. Podle statistik každý Čech ročně vyprodukuje 300 kg komunálního odpadu. Je potřeba se zaměřit na využití bioodpadu, neboť skládkování je z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Jak tedy naložit s bioodpadem? Například legendární vysokorychlostní superloď EarthRace, která obkroužila zeměkouli za pouhých 60 dní a pokořila tak světový rekord, staví svůj úspěch na 100% biopalivu. „Loď je poháněna biopalivem, které se zpracovává z živočišných a rostlinných tuků,“ vysvětluje jeden z tvůrců televizního seriálu.
Kromě biopaliva loď využívala i další přírodní prvky – například rostlinné oleje a konopný materiál. Pro silnější žaludky se tu nabízí další varianta. Po smrti se lidské tělo změní taktéž v bio materiál, se kterým se dá dále pracovat. Lidské ostatky mají obrovské využití i pro vědce v oblasti forenzní antropologie.
Železnice
Smutný pohled se naskýtá na vrakoviště plné lokomotiv, které z nástupišť už nikdy nevyjedou. Kdysi skvostné a hrdé dopravní soupravy i o 100 lokomotiv dnes často leží zapomenuté v tzv. vlakových pohřebištích. Jedno takové se nachází například v jihozápadní Bolívii. Většina částí je rozebrána a rozprodána. O to více vyčnívají zbytky koster, které připomínají scénu jako z hororového filmu.
Některým železným obrům se ale poštěstí a čeká je druhý život i poté, kdy doslouží. Díky vynalézavým podnikatelům všechny součástky našly další uplatnění a ty nejpamátnější vlaky čekala kompletní restaurace, aby mohly znovu majestátně zazářit. Nevyužívají se pouze součástky lokomotiv, ale široké uplatnění našly i železniční pražce. „Tady v Spojených státech, kde železnice vede napříč celou zemí, se staré železniční pražce často využívají jako stavební materiál. Zatímco dřív si lidé přibíjeli pražce na domy z nouze, dneska už se schválně přidávají pro efekt,“ říká jeden z dokumentaristů Pohřebiště.
