Románské monumenty, romantická krajina a vynikající víno na soutoku Rýna a Mosely. Přesto, že se Koblenec nachází u našich německých sousedů, není u nás příliš známým turistickým cílem. Jeho návštěva ale rozhodně nezklame a to nejen díky monumentálním římským památkám, vynikajícímu vínu, ale i divoce romantickému údolí středního Rýna chráněného UNESCO, jehož je Koblenec součástí. Letošní mimořádnou atrakcí Koblence bude celonárodní německá zahradnická výstava BUGA 2011.
Město, kde se stýká řeka Rýn s řekou Mosselou, založili před 2 000 lety Římané a nazvali ho „apud Confluentes“ – na soutoku. Soutok se nazývá „Deutsches Eck“ – Německý roh, a je na něm umístěn monumentální památník s jezdeckou sochou císaře Viléma I. Dominantou města je románská pevnost Ehrenbreitstein tyčící se 118 m nad hladinou Rýna.
V minulosti byl Koblenec (Koblenz) zabrán Franky, byl sídlem německého kurfiřta, obsazen Francouzi, opevňovaný Prusy, držen Rusy… Hradby, věže, hrady, paláce, monumenty a zahrady svědčí o jeho rušné historii. Město je obklopeno malebnou krajinou, která je protkána sítí cestiček, stezek a álejí a skvěle se hodí pro pěší i cyklo turistiku. Nacházejí se zde početné vinice, ze kterých pochází slavné moselské víno. „Horní údolí středního Rýna“ zahrnující i Koblenec je součástí světového dědictví UNESCO.
Při procházce historickým centrem Koblence je možné nejen obdivovat historickou architekturu, ale i zajít na nákupy nebo si vychutnat atmosféru města v některé z nespočetných pouličních kaváren. Procházka z Florinsmarktu na Münzplatz a Jesuitenplatz vede kolem historických monumentů, jakými jsou středověké kostely (Florinskirche, Liebfrauenkirche) a nádherně zrestaurované měšťanské domy. Kromě toho zde čeká na turisty bezpočet obchodů, restaurací a typických vináren. Ze starého města není daleko k břehům Rýna a Mosely, které lákají ke klidným procházkám a pozorování člunů a lodí.
Ochutnávka vín a místních specialit je takřka povinností pro každého návštěvníka. Ocenili je už i Thomas Jefferson a královna Viktrorie v 18., resp. 19. století. Za ochutnávku stojí např. specialita „deppeküche“ z brambor, slaniny a cibule - s mladým nebo suchým ryzlinkem je neodolatelná. V místních vinárnách se podávají lokální vyhlášená vína – buď z údolí Mosely nebo Rýna. Milým zážitkem může být návštěva „Strauswirtschaft“ – vinařství nebo vinařské chaty – podává se zde místní víno, k němu se servírují domácí speciality. O hosty je pečováno jako o vlastní a když přijdou v pravý čas, nemusí to trvat dlouho a všichni – místní i turisté zpívají píseň o „Otci Rýnu“ a sladké „matce Mosele“.
Deutsches Eck (Německý roh)
Soutok řek Rýna a Mosely dostal své jméno díky řádu Germánských rytířů, který se zde usadil v roce 1216. V 19. století bylo toto místo nazýváno i „Honsschwanz“ čili psí ocas. Soutok obou řek hraje důležitou roli i ve vzniku jména města, které mu dali Římané. Je odvozeno od latinského sousloví „Castellum apud Confluentes“ – hrad vedle soutoku, které se během staletí zformovalo v současný německý název Koblenz. Dominantou tohoto velkolepého místa je 37 metrů vysoký památník s jezdeckou sochou císaře Viléma I. Monument byl odhalen v roce 1897 a od roku 2002 je součástí regionu „Horní údolí středního Rýna“ chráněného UNESCO.
Ehrenbreitstein
Tato pevnost je druhou největší zachovanou pevností v Evropě. Byla postavena mezi lety 1817 a 1828, ačkoliv její úplný počátek je datován do 1. stol. našeho letopočtu. V 11. století sloužil původní hrad jako sídlo trevírského arcibiskupa, ten stavbu rozšířil a opevnil. Ve 12. století byla horní část komplexu posílena o hrad Helfenstein, který se v pozdějších dobách stal hraběcím sídlem. V 15. století byla na příkaz arcibiskupa pevnost rozšířena a dobudována tak, aby odolala dělostřelecké palbě. Tip: v zemském muzeu (Landesmuseum Koblenz) je vystaveno největší dělo v Evropě tohoto období „Vogel Greif“. Během třicetileté války se vláda nad hradem neustále měnila. Od roku 1797 jej obléhali Francouzi, o dva roky později byli nuceni dobývání vzdát v důsledku hladovění, ale i přesto se jim v roce 1801 podařilo pevnost zničit.
V roce 1815, kdy trevírské kurfiřství přešlo pod vládu pruského království, nařídil císař Vilém I. zásadní rošíření Koblence a jeho dobudování do podoby opevněného města, které v té době nemělo v Evropě konkurenci. Po první světové válce byl Ehrenbreistein na základě Versailleské smlouvy určen k demolici. Spojenecká vojenská komise v Berlíně však uznala, že pevnost je již z vojenského hlediska zcela bezvýznamná a její zničení zabránila. Nyní se v pevnosti nachází hostel, Státní muzeum vystavující sbírky starožitností, za návštěvu stojí zejména expozice archeologických nálezů z regionu. Je zde i památník padlých vojáků z obou světových válek (das Ehrenmal des Deutschen Heeres). Unikátní je výhled z hradního prostranství na soutok Rýna a Mosely v Německém rohu.
Horní údolí středního Rýna – dědictví UNESCO
Horní údolí středního Rýna, 65 km dlouhá oblast táhnoucí se od starořímského města Koblence k městům Bingen a Rüdesheim, je považováno za jednu z nejnádhernějších a nejstarších kulturních krajin Evropy. Bohatství a krása středního Rýna bylo v roce 2002 uznáno UNESCO jako součást světového kulturního dědictví.
Tato oblast byla dlouho inspirací malířů, básníků, filozofů a hudebníků. A není divu – řeka Rýn dramaticky protíná Rýnské břidlicové hory, kde se nachází řada pozoruhodných staveb, města a vesnice se vinou podél břehu jako šňůra perel, to vše v kombinaci s romantickými svahy s nespočetnými vinicemi. Výjimečná je i četnost zámků, sídel a pevností – kolem 40 takových staveb mezi Koblenzem a Bingenem dokládá mimořádnou strategickou důležitost, kterou měla řeka Rýn v minulých stoletích.
Tip:
Do Koblence se dostanete rychle a levně letadlem přes Kolín nad Rýnem, kam z Prahy denně létá německá nízkonákladová letecká společnost Germanwings. Přímo z letiště můžete vyrazit vlakem, do Koblence je to asi hodinu a půl. Autem trvá cesta něco přes hodinu, pronájem vozu na den začíná na ceně kolem 36 Euro. Z Prahy je to do Koblence něco přes 600 km.
Zdroj fotek: KoblenzTouristik.
