Nový Knín: Královské horní městoje postavené na březích zlatonosné říčky Kocáby neboli Hadí řeky, v současnosti má více než 1700 obyvatel. Nachází se 10 km od centra regionu Dobříše. Při návštěvě tohoto městečka by se neměla vynechat budova tzv.Mincovny z 15. století, kde dnes sídlí Muzeum zlata.
Historie osídlení míst, kde se dnes rozkládá město Nový Knín, začíná podle současných poznatků poměrně pozdě, až v raném středověku. Nicméně podle některých nálezů z nejbližšího okolí je zřejmé, že lidé se po území dnešního města pohybovali již mnohem dříve.
Nejstarším zatím známým dokladem těchto aktivit je soubor štípaných nástrojů z mladého paleolitu (cca 20 000 let), nalezených při soustavném výzkumu areálu pozdějšího keltského oppida na Hrazanech u Radíče. Štípaná sekera, nalezena před několika lety spolu s dalšími kamennými artefakty u Kozích Hor, dokládá přítomnost lidí v následujícím mezolitickém období tj. před více než osmi tisíci let.
Turisty jistě zaujmou naučné stezky vycházející z Nového Knína: naučná stezky Kozí hory – Libčice a naučná stezka Nový Knín a okolí, soubor mlýnů na Kocábě nebo náměstí s kostelem sv. Mikuláše. Nový Knín je městská památková zóna.
Muzeum zlata v Novém Kníně
Muzeum se nachází v historické budově tzv. Mincovny z 15. století na náměstí Jiřího z Poděbrad. Expozice přibližuje historii těžby a zpracování zlata na Novoknínsku od nejstarších dob až do 20.století, dějiny města, místní řemesla a průmysl či historii mistrovství světa v rýžování zlata u nás i v zahraničí. Muzeum je pobočkou Hornického muzea Příbram.
Stará Huť u Dobříše
Pouhé 2 km od Dobříše leží na úpatí Brd obec Stará Huť. Ves byla založena okolo roku 1674, kdy zde majitel dobříšského panství, František Maxmilián Mansfeld nechal postavit hutě a hamry zpracovávající železnou rudu.
Památník Karla Čapka na Strži u Staré Hutě
Na místě dnešního památníku byla původně železárna. Karel Čapek a jeho manželka, herečka Olga Scheinpflugovázískali dům v roce 1935 jako svatební dar a Karel Čapek zde velmi rád relaxoval i pracoval. Expozice v domě se věnuje jak životě a dílu spisovatele, tak i jeho manželce a jejich rodinnému příteli, novináři Františkovi Peroutkovi. Nově vzniká v okolí Památníku Naučná stezka Karla Čapka.
Karel Čapek, významný český spisovatel, dramatik, novinář a filozof, se narodil 9. 1. 1890. Pro své filosofické názory, bytostný příklon k demokracii, humanismu a přátelské kontakty s řadou domácích i světových kulturních a politických osobností, byl umlčován totalitními režimy, které nejprve v letech 1939 - 1945, později po roce 1948, bránily vydávání jeho děl v jeho vlastní zemi.
Dílo Karla Čapka bylo přeloženo do mnoha jazyků a opakovaně vychází do dnešní doby v různých státech světa. Mezi nejpozoruhodnější patří vydávání jeho děl v Japonsku.
Olga Scheinpflugová (1902 - 1968), česká herečka a spisovatelka, od roku 1935 manželka Karla Čapka. Hrát začala v necelých osmnácti letech ve Švandově divadle na Smíchově, pak v Městském divadle Královských Vinohrad. Od roku 1928 působila v Národním divadle v Praze. Byla to všestranná umělkyně s mimořádným talentem.
Psala verše, romány, divadelní hry, knihy pro děti. Těžiště její tvorby je však v divadelním herectví. Upozorňovala na sebe nejen otevřeností svých pohledů do životů žen, ale i nezvykle civilní charakteristikou, kterou se lišila od starší generace hereček. Při ztvárňování svých rolí se bránila pathosu. Výrazným rysem jejích postav byla nervozita.
I ona byla pro své demokratické názory a statečné občanské ostoje umlčována, ale na rozdíl od jiných umělců se nikdy nesklonila před oficiální mocí. V závěru svého života ztvárnila i několik filmových a telefizních rolí.
Ferdinand Peroutka (1895 - 1978) byl přítelem Karla Čapka. Často za ním jezdíval na letní sídlo ve Strži. Vynikající novinář, spisovatel a dramatik. V roce 1919 byl jmenován šéfredaktorem nově založeného deníku Tribuna, v roce 1923 přechází jako redaktor do Lidových novin. Peroutkův talent rozeznal prezident Masaryk, který mu nabídl vedení nového týdeníku
Přítomnost a zároveň vznik tohoto periodika finančně podpodřil. Přítomnost pod Peroutkovým vedením patřila ke špičce prvorepublikové žurnalistiky. Po příchodu Němců byl Peroutka internován v koncentračním táboře, do vlasti se vrátil v roce 1945. Po únoru 1948 však pro své demokratické názory musel opustit Československou republiku a přes Anglii odešel do USA, kde dlouhá léta působil jako redaktor rozhlasového vysílání Svobodná Evropa.
Dobříš
Nejstarší písemná historická zmínka o Dobříši, městě na zlaté stezce, je z 13. století. Pořádání královských honů připomíná dnes pustý hrádek Vargač. Dominantou města je rokokový zámek, blízko kterého se nachází kostel Nejsvětější Trojice. Židovskou obec připomínají náhrobky ze 16. století na židovském hřbitově a také budova původní synagogy, ve které dnes sídlí kulturní dům. Bohatou historii města nabízí depozitář Muzea města Dobříše.
Depozitář Muzea města Dobříše
Naleznete zde historické fotografie Dobříše, letecké snímky města od r. 1938 do současnosti, keramické modely staré Dobříše, staré tisky a další zajímavosti.
Zámek Dobříš
Rokokový zámek s výraznou fasádou upoutá každého návštěvníka.
Současná podoba zámku pochází z let 1745 - 1765, kdy přestavbu uskutečnil Jindřich Pavel Mannsfeld. Jeho dcera Isabella byla provdána za Františka Gundakara Colloreda. Tímto vznikl šlechtický rod Colloredo - Mannsfeld, který zde pobýval až do roku 1942, kdy byl zámek vyvlastněn německou říší, a posléze roku 1945 konfiskován Československým státem a využíván jako Domov spisovatelů.
V roce 1998 byl zámek spolu s francouzským a anglickým parkem vrácen do soukromého vlastnictví. Současným majitelem zámku je Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld z Rakouska. Zámek je otevřen celoročně široké veřejnosti včetně expozice a francouzského parku. Expozice je provozována správou zámku Dobříš.
Současná podoba zámku vznikla v letech 1745 – 1765. K zámku patří krásný francouzský park a rozsáhlý anglický park. Kromě prohlídky interiérů zámků je možné navštívit také Přízraky Dobříšska – strašidelnou podívanou inspirovanou dobříšskými pověstmi. V areálu zámku se dále nachází
Muzeum města Dobříše, výstava historických motocyklů, Galerie JCMči zámecká restaurace.
Pouze 4km od Dobříše leží obec Svaté Pole a v ní oblíbené místo pro relaxaci a rehabilitaci. Wellness centrum nabízí kromě nejrůznějších masáží také solnou jeskyni, která kromě odpočinku svým návštěvníkům zlepšuje zdraví a pomáhá při léčbě řady onemocnění. Na své si zde přijdou také milovníci saunování či zdravého opalování v tzv. sluneční louce.
Rehabilitace, regenerace a wellnessjsou nejstarším a nejjednodušším způsobem léčby. Rehabilitace je základní medicínský obor, rozsáhlého komplexu fyzikálních, pohybových a jiných terapií. Regenerace znamená obnovení, znovuvytvoření psychických a fyzických sil po určité námaze. Prováděna v rámci komplexních regeneračních programů.
Wellness to je zvláštní pocit blaženosti a spokojenosti, který vzniká z rovnováhy mezi psychickým a fyzickým stavem – tak zní jedno ze základních východisek filozofie celistvosti. Tato blaženost je tedy něčím, co se zcela přirozeně dostaví, když člověk uvede svou duši, myšlenky a tělo do souladu a žije v harmonii se svým okolním prostředím, svým domem a i přírodou jako celkem. Nejspolehlivější cesty k této blaženosti popisují určité prvky rehabilitace a regenerace. Tyto nauky jsou praktickými rádci pro život. Jejich léčebné metody popisují zdraví, dodávají novou sílu vystresovanému tělu a jsou pohlazení pro duši.
Klášterní kostel sv. Josefa v Obořišti
Klášterní kostel sv. Josefa byl přistavěn v letech 1702–1711, podle projektu Kryštofa Dienzenhofera. Kostel postavený na půdorysu tří prolínajících se oválů je jednou z nejcennějších architektonických památek Středočeského kraje a dominantu obce Obořiště.
Obořiště je poprvé zmiňováno v roce 1333. Zdejší tvrz je uváděna roku 1408, kdy ji vlastnil Petr ze Suchého a Obořiště. Roku 1425, v době kdy na Obořišti sídlil Kolman z Křikavy, tvrz dobili a vypálili husité. Tvrz byla obnovena a Obořiště pak vystřídalo řadu majitelů. Roku 1659 je uváděn Václav Bechyně z Lažan, od něhož Obořiště koupil Jan Tomáš Pešina z Čechorodu. Ten dal roku 1675 staré panské sídlo zbořit a v letech 1681–1688 nechal na jeho místě postavit klášter pro řád paulánů. Klášterní kostel sv. Josefa byl přistavěn v letech 1702–1711, pravděpodobně podle projektu Kryštofa Dienzenhofera.
Penzion Nový Rybník
U břehu Nového rybníka, necelé 2 km od Obořiště, se nachází penzion se stejným názvem. Klidné prostředí je oblíbené pro rekreaci ale i pořádání rodinných oslav či svateb. Okolí vybízí k cyklistickým i turistickým výletům, spokojeni zde budou i houbaři.
Čechova stodola v Bukové
Expozicí zaměřenou na staré pověsti české provází návštěvníky kněžna Libuše, zajímavostí jsou tradice našich předků během roku (žně, dýhování, sv. Martin). Čechova stodola organizuje také tvořivé dílny pro děti.
V Čechově stodole jsou během roku k vidění tři tematické výstavy. Nejdelší časový úsek zaujímají Staré pověsti české, v adventním a vánočním čase probíhá Vánoční stodola a v jarním čase Velikonoční stodola s tradicemi.
Staré pověsti České
Jedná se o výstavu Starých pověstí českých, kterou provází naučnou, ale i zábavnou formou bájná kněžna Libuše. Tato výpravná výstava je ztvárněna na velkých obrazech a figurínách. Libuše při prohlídce vypráví o každé pověsti a pokládá otázky. Kdo první odpoví správně, dostane od ní dukát. Návštěvníci si během prohlídky vyzkouší mletí obilí, zahrají na zemní lid a také na kovkopy. Vydolovaný poklad mohou směnit nebo si ho ponechat.
Vánoční stodola
Vánoční expozicí plnou obrazů a figurín návštěvníky provede Mikuláš, v pekle je přivítají živí čerti a nebeskou bránou se ocitnou v nebi. Prohlídka je spojena s Mikulášskou nadílkou a končí prohlídkou staročeských Vánoc a betlémů s povídáním o vánočních tradicích a zvycích.
Velikonoční stodola s jarními tradicemi
Průvodce, který provází velikonočně vyzdobenou stodolou, vypráví o jednotlivých postních nedělích, velikonočních zvycích a pranostikách. Ve stodole se nachází velké množství slaměných zvířátek, o kterých se také povídá, dále se vypráví o čarodějnicích a prohlídka končí jeskyní, ve které mohou děti nalézt poklad.
V malebné krajině na dohled brdských lesů se rozkládá Pičín, vesnička s přibližně pěti stovkami obyvatel, ale bezkonkurenčně největší koncentrací skřítků a jiných pohádkových bytostí v České republice a přilehlém okolí. Jako v jiném světě si budete připadat v Pohádkovém domě v Pičíně, kde ožívají nejrůznější postavičky vytvořené fantazií autorky Vítězslavy Klimtové.
V malebné krajině na dohled brdských lesů se rozkládá PIČÍN, vesnička s přibližně pěti stovkami obyvatel, ale bezkonkurenčně největší koncentrací skřítků a jiných pohádkových bytostí v České republice a přilehlém okolí. Nevěříte? Tak se podívejte za vrátka Pohádkové země.
"Tady mluví stromy, skřítci, tady to žije jinými bytostmi," říká o svém království paní Vítězslava Klimtová. "Všichni jsou tu dobří. I ti čerti jsou poněkud pitomí, ale jsou to dobráčci," pokračuje spisovatelka, malířka, ilustrátorka a autorka všech Pohádkových obyvatel země.
"Udělala jsem si vlastní svět, a teď sem chodí lidé a radují se stejně jako já. V domě se zabydleli skřítci, poletují tu elfíci, peče tu Koláčová dušinka, vlnu motá Klubíčková babička, svůj domov tu našel Vodník přehradní, v čarodějné chýši se už míchá lektvar a dokonce sem přiletěl drak a přiklusala luční kobylka," vypráví s láskou o svých kamarádech paní Klimtová.
Chcete vidět všechny ty pohádkové bytosti? Naskákejte do auta, nasedněte do autobusu, pojeďte na kole nebo jen tak pěšky a přijďte se podívat na svět, kde vládne láska a cit.
Zahradní osvěžovna Vlaška
