Běh nebo jízda na kole patří u nás k nejoblíbenějším sportům. I když každý rok přichází na trh až 350 000 kol, cyklodoprava v českých městech nemá vytvořené podmínky, jako je tomu například v sousedním Německu či Rakousku. "Například Vídeň investovala nedávno do roční kampaně na podporu cyklistiky 700 tisíc euro, tedy v přepočtu téměř 19 milionů korun," říká Jaroslav Vymazal, předseda Asociace měst pro cyklisty. I v České republice se přitom stále více lidí zajímá o zdravý životní styl, ke kterému neodmyslitelně patří pravidelný pohyb.
Město Hradec Králové je v českých podmínkách považováno za ráj cyklistů. Počet lidí používajících jízdní kolo jako způsob dopravy však ve městě stagnuje. "O Hradci Králov é se říká, že je městem cyklistů, ve skutečnosti v této oblasti trochu ztrácíme lesk. Počet lidí, kteří používají jízdní kolo na cesty do práce, spíše klesá," potvrzuje primátor Hradce Králové Zdeněk Fink.
I přes to, že dlouhodobě patří k městům s nejvyšší kvalitou života u nás, při budování dopravních opatření se střetává s přístupy dopravního plánování, které je zaměřené v první řadě na motorovou dopravu. "Přednost se dává rychlosti provozu, přes město navíc stále projíždí velké množství tranzitní dopravy," říká o tom Zdeněk Fink. Když začne jezdit na kole větší počet lidí, zvýší to bezpečnost na silnicích. Podle hradeckého primátora je třeba soustředit se v centru města na zklidňování dopravy, oživování veřejného prostoru a na kratší vzdálenosti upřednostnit pěší, veřejnou a cyklistickou dopravu.
"Hradec Králové je typickým příkladem, který ukazuje problém cyklodopravy v Česku. I když se v minulosti mnohé podařilo, nesešli jsme zde proto, abychom slavili. Obrovský kus práce je před námi. Je třeba se zaměřit se na život ve městech. A pokud se mají naše města změnit, je potřeba spojit více partnerů - proto chceme podpořit hlavně místní komunity," říká předseda Jaroslav Vymazal. Od začátku dubna proto startují ve městech nejrůznější akce, jako jsou společné vyjížďky, ankety a setkání.
V dnešní době Asociace cykloměst sdružuje více než 70 členů - měst, zájmových sdružení a nevládních organizací. Nově vstupují také kraje, které mají ve své správě silnice vyšších tříd. Členové asociace se podílejí na akcích, jako je soutěž Do práce na kole, Nakupuj na kole, organizace veřejných setkání, svépomocné úklidy veřejných prostor, cyklojízdy a další.
Diskuse vyvolává putovní výstava pod názvem "Města s dobrou adresou", kterou do České republiky přivezlo dánské velvyslanectví. Během doprovodných akcí k výstavě lidé mají někdy možnost do pocitové mapy zakreslit přání na změny ve svých městech. "Na těchto základech jsme vytvořili značku Město s dobrou adresou, která spojuje přání a životní styl obyvatel s možnostmi dopravy ve městě," říká Jaroslav Martinek z Centra dopravního výzkumu, které je jedním ze zakladatelů značky Město s dobrou adresou. Asociace ve spolupráci s dalšími partnery pořádá také pravidelné odborné semináře pod hlavičkou Akademie městské mobility.
"Lid é se chovají racionálně, přepravují se tak, jak jim to osobně vyhovuje a podle toho, jak jsou v tom kterém městě vytvořené podmínky," říká Jaroslav Martinek a dodává: "Mnozí by i rádi chodili nebo jezdili na kolech a jednoduše tak spojili přesun po městě s pohybem, kter ého máme čím dál, tím méně. Bez vybudované sítě bezpečných stezek si ale do současného provozu troufne jen málokdo." Akademie městské mobility proto přehledně ukazuje, jak financovat hlavní opatření pro veřejnou, pěší a cyklistickou dopravu či seznamuje se změnami v legislativě.
Asociace také pracuje na tom, aby byly uváděny do praxe ustanovení Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy 2013-2020. Mezinárodní zkušenosti přinášejí pravidelná setkání evropských národních cyklokoordinátorů. Společně připravují celoevropský plán cyklistické dopravy. Klíčový dokument, který se má stát základním průvodcem pro rozvoj bezmotorové dopravy v celé Evropě, vzniká pod hlavičkou Panevropského programu pro dopravu, zdraví a životní prostředí (THE PEP) Evropské hospodářské komise OSN.
