Éra středověku je plná skutečností, v nichž bychom se dnes jen těžko učili žít. Propastné rozdíly najdeme ve srovnání se současností v úrovni tehdejší hygieny i v oblasti bydlení, jež se stejně jako ostatní dvě kategorie výrazně lišilo u společensky výše postavených pánů a naopak obyčejného lidu.
Vrcholná gotika nebyla jen o účelnosti, znala a ctila také estetický vjem. Nábytek už nebyl jen pro užitek, ale řada kusů se stávala doslova uměleckým dílem. Truhláři hojně spolupracovali s řezbáři a kováři, kteří jednotlivé kusy nábytku zdobili. Panstvo si v této době zakládalo na přepychu a rádo se obklopovalo hezky vypadajícími věcmi. V kontrastu s tím stojí jednoduché a ryze funkční domy chudých.
Přepych na hradě, nouze v podhradí
Za základní stavební materiály platilo ve středověku dřevo a kámen. Některé velkolepé stavby, jako například katedrály, byly budovány z dobře opracovatelného pískovce. Ve stínu monumentálních sakrálních staveb vznikaly skromné příbytky poddaných. Ti žili se svými rodinami často doslova na jedné hromadě.
Středověké rodiny bývaly mnohočetné a kapacita chudinských a vesnických domů s přilehlými prostorami se musela rozdělit nejen mezi lidské obyvatele, přístřeší potřebovalo i zvířectvo. Obyčejný vesnický domek by se do některých velkolepých hradních sálů vešel se svojí nepříliš rozlehlou plochou i několikrát.
Vesnické domy vytápěly pece zabírající značnou část prostoru jizby. Kolem pecí kmitaly hospodyňky. V hradech mezitím plápolal oheň v krbech. Právě oheň byl po setmění jediným zdrojem světla, a tak ve srovnání s dneškem by se nám uličky i vnitřní prostory budov zdály neobyčejně tmavé.
Úroveň bydlení krále a jeho poddaných je nesrovnatelná, ale ukažme si některé kontrasty, které se dotýkaly (ne)pohodlí každodenního života. Začneme spánkem – jednou ze základních lidských potřeb.
Ve středověkých domovech poddaných neexistovalo, aby měl každý člen rodiny svoji postel. V jedné posteli, zasunuté obvykle ke zdi do výklenku, spalo tolik rodinných příslušníků, kolik se do ní vešlo – zkrátka celá rodina. Další se mohli vyspat třeba na jednoduchých a jistě velmi nepohodlných dřevěných lavicích, které kromě sezení běžně sloužily i tomuto účelu.
Naproti tomu král si hověl v posteli s nebesy, která se na noc obvykle
zatahovala. Poblíž mu byli neustále k službám sloužící pro případ, že by během noci něco potřeboval, nebo kdyby snad byl dokonce jakkoliv ohrožen.
Toaleta v budce i na hnoji
Také vykonání další ze základních potřeb bylo pro středověké poddané celkem bojovkou. K dispozici měli pouze suchý záchod na dvoře, případně si mohli odskočit na hromadu hnoje nebo do volné přírody. Také se v historii praví cosi o používání nočníků. Jejich obsah se prý ve středověku vyléval z oken přímo na ulici.
Na hradech byla toaleta vyřešena podstatně přívětivěji. Králové využívali kromě nočníků i tzv. prevét, tedy záchod umístěný v kamenných výklencích. Odpad z prevétu končil v hradním příkopu nebo u hradní zdi.
Kde se vrátit do středověku
Jak jsme zmínili na začátku, středověká společnost už dbala kromě funkčnosti nábytku a vybavení také na vizuální dojem, tedy alespoň vyšší společnost. Král Karel IV. samozřejmě nebyl výjimkou. Také s ohledem na mládí strávené v zahraničí nechyběl jeho sídlům vkus a přepych hodný římského císaře.
„Měl v oblibě především umělecká díla. Za příklad může sloužit hrad Karlštejn, kde byl v císařském paláci tzv. Lucemburský rodokmen od Mikuláše Wurmsera ze Štrasburku, kaple sv. Mikuláše byla vyzdobena scénou se zázrakem s prstem sv. Mikuláše. Zejména kaple sv. Kříže byla nádherně vyzdobena obrazy Mistra Theodorika a jeho dílny,“ uvedl docent Jan Royt z Univerzity Karlovy, která si připomíná odkaz Otce vlasti mimo jiné výstavou Druhý život Karla IV. přístupnou do konce srpna v pražském Karolinu.
Letos, jako by nám byl středověk o kousek blíže, a to díky oslavám 700 let od narození největšího z českých králů – Karla IV. Do života za jeho éry mohou zájemci nahlédnout v mnoha českých i moravských lokalitách v rámci tematických akcí.
„Atmosféru středověku turisté pocítí na Lucemburských slavnostech na
hradě Kost, konaných 23. a 24. července, nebo třeba na Bouzovském mumraji 6. a 7. srpna. Další akce spojené s životem ve středověku a oslavami letošního výročí 700 let od narození Karla IV. najdou zájemci na speciálním karlovském webu karel700let.cz,“ říká Markéta Chaloupková z agentury CzechTourism, hlavního marketingového koordinátora výročních oslav Karla IV.
Éra středověku je plná skutečností, v nichž bychom se dnes jen těžko učili žít. Propastné rozdíly najdeme ve srovnání se současností v úrovni tehdejší hygieny i v oblasti bydlení, jež se stejně jako ostatní dvě kategorie výrazně lišilo u společensky výše postavených pánů a naopak obyčejného lidu.
Vrcholná gotika nebyla jen o účelnosti, znala a ctila také estetický vjem. Nábytek už nebyl jen pro užitek, ale řada kusů se stávala doslova uměleckým dílem. Truhláři hojně spolupracovali s řezbáři a kováři, kteří jednotlivé kusy nábytku zdobili. Panstvo si v této době zakládalo na přepychu a rádo se obklopovalo hezky vypadajícími věcmi. V kontrastu s tím stojí jednoduché a ryze funkční domy chudých.
Přepych na hradě, nouze v podhradí
Za základní stavební materiály platilo ve středověku dřevo a kámen. Některé velkolepé stavby, jako například katedrály, byly budovány z dobře opracovatelného pískovce. Ve stínu monumentálních sakrálních staveb vznikaly skromné příbytky poddaných. Ti žili se svými rodinami často doslova na jedné hromadě.
Středověké rodiny bývaly mnohočetné a kapacita chudinských a vesnických domů s přilehlými prostorami se musela rozdělit nejen mezi lidské obyvatele, přístřeší potřebovalo i zvířectvo. Obyčejný vesnický domek by se do některých velkolepých hradních sálů vešel se svojí nepříliš rozlehlou plochou i několikrát.
Vesnické domy vytápěly pece zabírající značnou část prostoru jizby. Kolem pecí kmitaly hospodyňky. V hradech mezitím plápolal oheň v krbech. Právě oheň byl po setmění jediným zdrojem světla, a tak ve srovnání s dneškem by se nám uličky i vnitřní prostory budov zdály neobyčejně tmavé.
Úroveň bydlení krále a jeho poddaných je nesrovnatelná, ale ukažme si některé kontrasty, které se dotýkaly (ne)pohodlí každodenního života. Začneme spánkem – jednou ze základních lidských potřeb.
Ve středověkých domovech poddaných neexistovalo, aby měl každý člen rodiny svoji postel. V jedné posteli, zasunuté obvykle ke zdi do výklenku, spalo tolik rodinných příslušníků, kolik se do ní vešlo – zkrátka celá rodina. Další se mohli vyspat třeba na jednoduchých a jistě velmi nepohodlných dřevěných lavicích, které kromě sezení běžně sloužily i tomuto účelu.
Naproti tomu král si hověl v posteli s nebesy, která se na noc obvykle
zatahovala. Poblíž mu byli neustále k službám sloužící pro případ, že by během noci něco potřeboval, nebo kdyby snad byl dokonce jakkoliv ohrožen.
Toaleta v budce i na hnoji
Také vykonání další ze základních potřeb bylo pro středověké poddané celkem bojovkou. K dispozici měli pouze suchý záchod na dvoře, případně si mohli odskočit na hromadu hnoje nebo do volné přírody. Také se v historii praví cosi o používání nočníků. Jejich obsah se prý ve středověku vyléval z oken přímo na ulici.
Na hradech byla toaleta vyřešena podstatně přívětivěji. Králové využívali kromě nočníků i tzv. prevét, tedy záchod umístěný v kamenných výklencích. Odpad z prevétu končil v hradním příkopu nebo u hradní zdi.
Kde se vrátit do středověku
Jak jsme zmínili na začátku, středověká společnost už dbala kromě funkčnosti nábytku a vybavení také na vizuální dojem, tedy alespoň vyšší společnost. Král Karel IV. samozřejmě nebyl výjimkou. Také s ohledem na mládí strávené v zahraničí nechyběl jeho sídlům vkus a přepych hodný římského císaře.
„Měl v oblibě především umělecká díla. Za příklad může sloužit hrad Karlštejn, kde byl v císařském paláci tzv. Lucemburský rodokmen od Mikuláše Wurmsera ze Štrasburku, kaple sv. Mikuláše byla vyzdobena scénou se zázrakem s prstem sv. Mikuláše. Zejména kaple sv. Kříže byla nádherně vyzdobena obrazy Mistra Theodorika a jeho dílny,“ uvedl docent Jan Royt z Univerzity Karlovy, která si připomíná odkaz Otce vlasti mimo jiné výstavou Druhý život Karla IV. přístupnou do konce srpna v pražském Karolinu.
Letos, jako by nám byl středověk o kousek blíže, a to díky oslavám 700 let od narození největšího z českých králů – Karla IV. Do života za jeho éry mohou zájemci nahlédnout v mnoha českých i moravských lokalitách v rámci tematických akcí.
„Atmosféru středověku turisté pocítí na Lucemburských slavnostech na
hradě Kost, konaných 23. a 24. července, nebo třeba na Bouzovském mumraji 6. a 7. srpna. Další akce spojené s životem ve středověku a oslavami letošního výročí 700 let od narození Karla IV. najdou zájemci na speciálním karlovském webu karel700let.cz,“ říká Markéta Chaloupková z agentury CzechTourism, hlavního marketingového koordinátora výročních oslav Karla IV.
