V poslední době se Dubai skloňuje zejména ve spojení se slovem krize. Využili jsme tedy této situace a vydali jsme se podívat, jak taková krize u šejků vypadá.
Ačkoliv Dubaj není metropolí Spojených Arabských Emirátů, již při příletu vás mumraj na letišti zmate. Vysoká frekvence mezinárodních letů ať už do Evropy, USA či přilehlých arabských zemí vám dá pocit, že jste v super městě a mezinárodní metropoli.
Téměř 50 pultů na celní kontrolu, scan očí, pohovor s celníkem a pak už jen do taxíku, který je zde velmi levným dopravním prostředkem. Naše první setkání s tzv. krizí – cesta, která byla téměř 30 km stála v přepočtu 200 Kč.
Průjezd městem je velice rychlý a jednoduchý. Hlavní tepna města se honosí 6ti proudy v každém směru a k tomu další 3 proudy po stranách, pokud se bojíte tolika dopravních pruhů. Ulice je lemována vysokými mrakodrapy, které jsou v noci překrásně nasvícené a osvětlené. Náš další poznatek tzv. krize – energie je tak levná, že vyzařuje do celého města.
Další novinkou v této době je otevření Dubajského metra, které spojuje daleké, téměř pouštní okraje města se starým městem (Deira) a zálivem (Dubai Creek). Stanice metra si nezadají s architektonickými skvosty na mezinárodním poli.
Počátkem tohoto roku tzv. krize dospěla ke své špičce – a to doslovně. V lednu byla zpřístupněna nejvyšší budova světa – Burj Khalifa, chcete-li Burj Dubai. Tato budova měří rovných 828 metrů a splňuje všechna kritéria pro název „Nejvyšší budova světa“. Kritéria jsou: Výška ke špici budovy, Výška k nejvýše osazenému patru a Výška k nejvýše položené vyhlídkové terase.
Půjdeme-li po dalších stopách údajné krize vězte, že tento kolos „spolkl“ přes 330.000 krychlových metrů betonu, 39.000 metrických tun oceli a 142.000 čtverečních metrů skla. Navrch k tomu přidejme 22 milionů pracovních hodin, 60 konzultantů z různých koutů světa a věž může dominovat všem možným rekordům.
Pro fanoušky luxusu Dubaj nabízí v Burj Khalifa Armani Hotel Dubai a Armani Residence. Nevýhodou však je, že jste uprostřed města a k pobřeží musíte dojíždět (ale kdo by to řešil, když taxíky jsou zde tak levné).
My jsme zapátrali po dalších zajímavých místech. Nejdříve nás zajímalo, kam jezdí celebrity. Světové tváře jsme se vydali hledat 8 km od pevniny, na špičku tzv. Palmy. Palma byla vystavěna přímo v moři, navážením písku na mělčinu se zpevnilo 8 km mořského pobřeží a vyrostl zde pozemek, kde jsou ke koupi či pronájmu byty, rezidence či vily. Jak jsme zjistili, ceny se pohybují od 200tisíc až po 1,0 mio Eur.
V samé špičce Palmy stojí velký hotel, který je místní atrakcí. Nabízí nejen ubytování, ale i restaurace mezinárodních rozměrů např. je zde vyhlášená restaurace Nobu, kterých je na světě 18. A čím je Nobu tak zvláštní? Její hvězda – šéfkuchař Nobu Matsuhitsa se zasloužil o zásadní gastronomický předěl a to již v 80tých letech.
Do západních kuchyní začal velice prosazovat japonskou kuchyni a přinesl tak sushi do celého světa. Jeho restaurace jsou žhavým tipem pro všechny, kdo chtějí vidět celebrity. Od Roberta da Nira, po golfistu Roberta Karlssona, kterého jsme zde potkali my.
Dominantou celého hotelu je obrovské akvárium s 11,5 miliony litrů vody a 65 tisíci různých ryb. Od žraloků, přes rejnoky po ty nejmenší rybky ve stylu „Hledá se Nemo“. Přilehlý akvapark je zdarma pro hotelové hosty a pokud vás bude nudit péče personálu, můžete se jít naopak starat vy do místní laguny o delfíny. Můžete s nimi plavat, tančit, krmit či jen tak se na ně dívat.
Dubaj je také o nakupování. Dvakrát ročně (únor a červenec) zde probíhá tzv. Dubai Shopping Festival. Najdete zde téměř všechny značky a občas i se slevou až 75%. Vzhledem k tomu, že my jsme byli nakupovat s 2letou dcerou, potěšilo nás, že obchodní domy vám zdarma nabídnou buď hlídání nebo kočárek, pokud nemáte vlastní. Již zmiňovaná Burj Khalifa se honosí dalším rekordem i v této oblasti – je zde největší nákupní centrum na světě. A další a další butiky a obchody zde přibývají. Myslí zde i na sportovce – uprostřed celého centra se můžete odreagovat od sluníčka a zabruslit si.
V jiném obchodním centru (Mall of the Emirates) se můžete věnovat snowboardingu či lyžování. Umělý kopec s umělým sněhem a lanovkou je na zchlazení velice příjemné. Jen pozor na teplotní šok, je zde standartně 6 stupňů pod nulou.
Naši cestu po stopách krize jsme zakončili v Emirates Golf Clubu. Říká se, že dokud jsou golfisté na hřišti, krize není. Můžeme potvrdit, že se to tam golfisty jen hemžilo – ať už amatéry či profesionály. My jsme měli štěstí, že jsme se dostali do Emirates Golf Clubu v době probíhání mezinárodního turnaje Omega Dubai Dessert Classic. Potkali jsme zde hvězdy golfu jako Lee Westwooda, Roryho McIllroye, Paula Caseyho či Marca O´Meary. Po strhujícím finále a nekonečných rozstřelech mezi Westwoodem a Jimenezem jsme byli svědky výhry stoického klidu s typickým doutníkem v ústech – Miguel Angel ukázal světu, že Dubaijské greeny a fairwaye mu vysloveně sedly a svou výhru si patřičně užíval.
Každopádně, nakonec nás překvapila mile cena celého týdenního výletu.
Letenky z Prahy se společností Emirates jsou přímé a stojí okolo 10ti tisíc. Ubytování ve 4 hvězdičkovém hotelu mimo sezonu vyšlo na 45 dolarů pro 2 dospělé a jedno dítě a nízkou cenu taxi jsme již zmiňovali. Co vychází trochu dráž, jsou hotelové restaurace. Proto doporučujeme stravování v obchodních centrech, kde je vysoká kvalita jídla (od japonské kuchyně, přes asijskou, evropskou či americkou), vody, pití, velice slušný personál a ceny o něco nižší než v Čechách.
Text: Olga Kunešová
Fotografie: Ing.Tomáš Kuneš, Nobu a Nakheel
