V roce 2011 si připomínáme výročí narození a úmrtí dvou věhlasných skladatelů. V květnu uplynolo sto let od smrti Gustava Mahlera, v září 170 let od narození Antonína Dvořáka. Co mají společného? Dvořákovy i Mahlerovy skladby se neproslavily jen v jejich vlasti, ale po celém světě, a zájem o jejich hudbu trvá více než sto let.

Gustav Mahler

Gustav Mahler se narodil 7. července 1860 v židovské, německy hovořící rodině v obci Kaliště na Vysočině, na česko-moravském pomezí. Strávil tu však jen první tři a půl měsíce života, potom se rodina přestěhovala do Jihlavy. Už od dětství Mahler projevoval výjimečný hudební talent, který rozvíjeli různí jihlavští hudebníci.

V roce 1875 odešel na konzervatoř do Vídně a ve dvaceti letech nastoupil dirigentskou dráhu, která ho zavedla mimo jiné do Lublaně, Olomouce, Prahy, Budapešti, Hamburku a posléze zpět do Vídně. Tam se stal ředitelem Státní opery, která pod jeho vedením prožívala v letech 1898–1907 dobu největšího rozkvětu. Od roku 1908 byl Mahler kapelníkem Metropolitní opery v New Yorku, v roce 1909 se rovněž stal hudebním vedoucím newyorské Philharmonic Society.

Poslední koncert dirigoval v New Yorku 21. února 1911 již nevyléčitelně nemocný; šlo zřejmě o bakteriální onemocnění srdce. 18. května téhož roku zemřel ve Vídni v pouhých 51 letech. Je pochován na hřbitově ve vídeňské čtvrti Grinzing ve Vídni.

Mahlerovy symfonie a cykly písní vytvořily hudební most z 19. do 20. století; představují vrchol vývoje romantické symfonie a zároveň nástup hudební moderny. O jejich světovou proslulost se velkou měrou zasloužili Leonard Bernstein a čeští dirigenti Rafael Kubelík a Václav Neumann.

Po stopách Gustava Mahlera

Původně zájezdní hostinec v Kališti, v němž se Gustav Mahler roku 1860 narodil, slouží jako penzion. Konají se tu setkání příznivců Mahlerova díla, koncerty a mezinárodní kurzy zpěvu, klavíru a interpretace soudobé hudby. Hlavní průčelí domu zdobí pamětní deska s podobiznou slavného skladatele, u bočního vjezdu postupně vzniká Rosarium Gustava Mahlera.

Expozice v jihlavském domě, kam se Mahlerovi přestěhovali z Kaliště, představuje rodinu, dětství i dospívání Gustava Mahlera a dokumentuje vliv prostředí na umělcovo hudební zrání na pozadí historického obrazu tehdejší Jihlavy, nechybí ani část věnovaná Mahlerově ženě Almě.

Při procházce městem můžete navštívit další místa, spojená s Mahlerovými osudy – například údolí říčky Jihlávky, oblíbené místo Mahlerových vycházek, kde se dnes nachází zoologická zahrada, divadlo, kde se 12. října 1870 konalo první veřejné vystoupení Gustava Mahlera, Park Gustava Mahlera se sochou slavného dirigenta na místě židovské synagogy, vypálené roku 1939, či židovský hřbitov, kde jsou pochováni Mahlerovi rodiče a sourozenci.

Mahlerovo dílo každoročně v květnu a červnu připomíná hudební festival Hudba tisíců – Mahler – Jihlava. Slavnostní galakoncert s provedením monumentální Mahlerovy Osmé symfonie, která už při své premiéře roku 1910 způsobila uměleckou senzaci, zazní i při hudebním festivalu Pražské jaro.

Antonín Dvořák

Padesát orchestrálních skladeb, jedenáct oper, přes čtyřicet komorních děl a desítky klavírních, vokálních a dalších skladeb – to je souhrn díla hudebního skladatele Antonína Dvořáka (1841–1904), který podobně jako Gustav Mahler patří k základním pilířům evropského kulturního dědictví.

Chcete-li pátrat po jeho osudech, vydejte se do Nelahozevsi, vesnice na březích Vltavy severně od Prahy. V Památníku Antonína Dvořáka si prohlédnete expozici, zaměřenou na skladatelovo dětství, na renesančním nelahozevském zámku se každoročně koná cyklus koncertů zvaný Dvořákova hudební Nelahozeves. Vaše další cesta by měla vést do Prahy na Nové Město, kde v půvabném barokním Michnově letohrádku sídlí Muzeum Antonína Dvořáka, anebo do Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami.

Sem Antonín Dvořák zprvu jezdil na panství svého švagra hraběte Václava Kounice a nakonec tu koupil pozemek se starým špýcharem, který přeměnil v příjemný venkovský dům, zvaný vila Rusalka. Od roku 1884 se tu s nadšením léto co léto věnoval svým zálibám – sadaření, chovu holubů a samozřejmě komponování.

Expozice v novorenesančním zámeček vás seznámí nejenom s životem a dílem Antonína Dvořáka, ale i s manžely Kounicovými a jejich hosty, kteří na Vysokou jezdívali. A samozřejmě nesmíte zapomenout na procházku k jezírku v půvabné lesnaté krajině v okolí Vysoké, které se stalo inspirací pro Dvořákovu slavnou operu Rusalka. Od zámečku vás k němu dovede značená trasa. Posledním místem odpočinku Antonína Dvořáka se stal Vyšehradský hřbitov v Praze.

Zdroj: CzechTourism